|
|
Pražská smlouva 1973
JANEČKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi podepsání Pražské smlouvy v roce 1973 mezi Spolkovou republikou Německo a Ceskoslovenskou socialistickou republikou. Přibližuje sporná témata, která provázela jednání. Zásadní nesoulad spočíval v rozdílné interpretaci platnosti Mnichovské dohody. Podpis Pražské smlouvy umožnil proces détente v mezinárodních vztazích, jež podpořil koncepci neue Ostpolitik západoněmeckého kancléře Willyho Brandta. Bakalářská práce dále přibližuje mediální obraz uzavření Pražské smlouvy, přičemž existoval značný rozdíl mezi periodiky vydávanými v Ceskoslovensku a v západní Evropě, který vyplýval z odlišného pojetí role médií v politickém systému.
|
|
|
Postoj CDU/CSU k východní a německé politice sociálně-liberální koalice v letech 1969-1973 a její vliv na tehdejší vládu
Mourková, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce Postoj CDU/CSU k východní a německé politice sociálně-liberální koalice v letech 1969-1973 a její vliv na tehdejší vládu se zaměřuje na postoj politické frakce CDU/CSU (Unie) k východní a německé politice v letech 1969-1973. Tím je myšlena politika vůči zemím východního bloku, která byla prosazována sociálně-liberální vládou Willyho Brandta. Předložená práce se dále také zabývá vlivem Unie na prosazování východní a německé politiky v tomto období. Unie se přesně po 20 letech u moci musela po volbách do Spolkového sněmu v roce 1969 smířit s novou rolí opoziční strany. Po třech letech "jednoty" ve velké koalici pod vedením kancléře Kurta Georga Kiesingera začala pomyslná doba ideologické války s SPD, kterou vyvolala zejména otázka východní a německé politiky. Práce popisuje hlavní události prosazování německé a východní politiky, počínaje německo-německými summity v Erfurtu a Kasselu, přes jednání o smlouvách se zeměmi východního bloku až po vstup SRN a NDR do Organizace spojených národů. Tezí práce je předpoklad, že Unie ovlivnila kurz německé a východní politiky nově vládnoucí sociálně-liberální koalice, a to především prostřednictvím hlavních opozičních aktérů.
|
|
|
Berlínská zeď
VÁCHOVÁ, Lenka
Diplomová práce s názvem "Berlínská zeď" je zaměřena na zmapování období stavby, existence a pádu Berlínské zdi. V práci jsou obsaženy události předcházející stavbě zdi a její důsledky, které obyvatelům Berlína přinesla, a také okolnosti pádu zdi a jeho následky. Jedním z cílů práce je taktéž zpracování dotazníkového průzkumu zaměřeného na znalosti a povědomí jednotlivých vybraných respondentů týkající se daného období a Berlínské zdi.
|
|
|
Word-formation - grammatically / semantically / pragmatically - on the example of selected political speeches
Charvátová, Věra ; Lobenstein-Reichmann, Anja (vedoucí práce) ; Broukalová, Jindra (oponent)
ohledem na užité 20. července 1870, Adolfa Hitlera z 1. září 1939, Jedná se o interdisciplinární práci, která se zabývá politikou, dějinami a lingvistikou. Tato práce zkoumá čtyři různá časová období, a to Bismarckovu éru, období nacismu, Spolkovou republiku Německo v rozmezí let 1949 až 1990 a znovusjednocenou Spolkovou republiku Německo. Tato období jsou analyzována z sociokulturního. Následně jsou analyzovány vybrané politické projevy se zřetelem na slovotvorbu a časové období, ve kterém byly proneseny. Jednotlivé výsledky jsou poté čehož jsou následně vyvozeny určité závěry. Cílem této práce je upozornit na důležitost slovotvorných postupů, procesů a jejich výsledků, které jsou významné pro politické projevy od 19. století až po současnost. práce má ukázat a analyzovat motivy, účel a důsledky jejich užití v nejdůležitější pro určitá časová období, politické názory a cíle, kterých se jednotliví politici snaží pomocí projevů dosáhnout. Tato práce poukazuje mimo jiné na to, jak se využití rocesů a postupům časem měnilo.
|
|
|
Západní Berlín a Willy Brandt
Cimalová, Natalie ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Willy Brandt patří k nejvýznamnějším a nejpopulárnějším státníkům 20. století. Jeho jméno je neoddělitelně spjato se Západním Berlínem, zajišťováním míru, s obranou svobody, a neustálou snahou o sociální spravedlnost. Brandt byl přítomen u Berlínské blokády, která začala 23. června 1948, a o několik let později musel jako starosta města čelit náročné zkoušce v podobě Chruščovova ultimáta v listopadu 1958, a nelidské stavbě Berlínské zdi v srpnu 1961. Tato diplomová práce dokazuje na základě analýzy reakcí Brandta na tyto krizové situace, mj. s využitím výsledků veřejných mínění a zpráv z dobových médií, že Brandtova domácí i zahraniční popularita v tomto období výrazně rostla. Práce také dokazuje, že Brandt byl jako starosta nejen schopen zajistit životaschopnost Západního Berlína, ale také jeho hospodářský a kulturní rozkvět, a upevnit jeho pozici v mezinárodních vztazích.
|
|
|
Proměny zahraniční politiky SRN ve vztahu k palestinské otázce 1967 - 1974
Zelinková, Anežka ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Předkládaná diplomová práce nesoucí název "Proměny zahraniční politiky SRN ve vztahu k palestinské otázce 1967-1974" si klade za cíl přiblížit dynamiku vývoje zahraniční politiky Spolkové republiky Německo v období, kdy palestinská otázka začínala mezinárodním společenstvím rezonovat. Tato empirická studie, která se ve své struktuře inspiruje konceptem Two Level Game Roberta D. Putnama, zkoumá vlivy, se kterými se musela Bonnská republika v kontextu dodnes nevyřešené a často polarizující otázky vyrovnávat a identifikuje faktory, které byly pro formování této politiky rozhodující. Práce operuje s hypotézou, že pro- palestinské vyjádření zástupce západního Německa v OSN roku 1974 bylo přirozeným vyústěním proměny, kterou zahraniční politika prošla v letech jemu předcházejících. Po historické části, která přibližuje vztah Německa a oblasti Jižní Levanty do roku 1945, se následně druhá a třetí kapitola zabývají vnějšími a vnitřními vlivy, které na SRN ve zvoleném období působily. Mezi nejsilnější mezinárodní vlivy patřily především USA, Izrael, arabské státy a multilaterální aktéři jako OSN a Evropské společenství. Na vnitrostátní rovině pak kromě politických stran, veřejného mínění a hospodářských zájmů formovaly postoj SRN i události spojené s revolučním rokem 1968 a studentským hnutím, teroristické...
|
|
|
Izolovaný ostrov : Západní Berlín pod správou Willyho Brandta (1961-1966). Město za berlínskou zdí
Nigrin, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Křen, Jan (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Předložená práce "Izolovaný ostrov: Západní Berlín pod správou Willyho Brandta (1961-1966). Město za berlínskou zdí" se zaměřuje na Západní Berlín v letech 1961 až 1966 a na kroky Willyho Brandta jako úřadujícího starosty města. Město, které se bezprostředně po druhé světové válce stalo středobodem světového studenoválečného napětí mezi Východem a Západem, se po první berlínské krizi stalo posledním prostupným místem v železné oponě, kde docházelo ke styku dvou světů - východního a západního. Stavba berlínské zdi 13. srpna 1961 tento stav ukončila a významně proměnila situaci Západního Berlína. Město prožilo šok, ze kterého se velmi rychle zotavilo, a z následných změn dokonce profitovalo díky mimořádnému působení úřadujícího starosty Willyho Brandta. Nebýt jeho politického stylu a nového komunikačního přístupu k politice, nepodařilo by se nastalou situaci využít k modernizaci a rozvoji Západního Berlína. Dokázal zajistit dlouhodobou morální, politickou, ale především finanční podporu městu, díky čemuž bylo možné dotvořit kulisu "výkladní skříně demokracie uprostřed komunistického moře". Jeho samotného tento úspěch v Západním Berlíně katapultoval do nejvyšších politických postů ve Spolkové republice Německo.
|
|
|
Vývoj diplomatických vztahů SRN se zeměmi východní Evropy
Cimalová, Natalie ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá navazováním diplomatických vztahů SRN se zeměmi východní Evropy v období vlády kancléře Willy Brandta. Cílem této práce je analyzovat způsob, jakým smlouvy, které Spolková republika Německo uzavřela se Sovětským svazem, Polskem, NDR a Československem v období Brandtovy vlády přispěly k uvolnění napětí v Evropě a připravily půdu pro konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, jejímž výsledkem byl Závěrečný akt přijatý 1. srpna 1975. První kapitola pojednává o kořenech Brandtovy východní politiky a počátcích jeho politické kariéry. Druhá kapitola se zabývá prvními kroky Brandtovy vlády v souvislosti s jeho východní politikou. Jedná se o setkání Brandta se Stophem v Erfurtu a Kasselu, a dále o uzavření smlouvy s SSSR a Polskem z roku 1970. Třetí kapitola se zabývá normalizací vztahů SRN s NDR. Čtvrtá kapitola pak pojednává o smlouvě SRN s ČSSR z roku 1973, která dotvořila celkovou konstrukci bilaterálních smluv s východními zeměmi. Zde pojednává o otázce neplatnosti mnichovské dohody, kterou bylo nutno vyřešit v rámci uzavření této smlouvy. Pátá kapitola analyzuje souvislost Ostpolitik s konáním Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která je často považována za vrchol Brandtovy politiky uvolnění.
|
|
|
Willy Brandt and the German reunification
HAMERNÍKOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce se zabývá životem a politickou činností Willyho Brandta a procesem německého znovusjednocení. Práce popisuje politiku Willyho Brandta v době rozdělení Německa, jeho zahraniční politiku jako spolkového kancléře a jeho nepřímý vliv na pozdější znovusjednocení Německa díky postupnému sbližování se s východním blokem. Zároveň se zabývá vztahy Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky od jejich rozdělení až po jejich znovusjednocení, stejně jako jednotlivými fázemi celého sjednocovacího procesu i událostmi, jež mu předcházely. V neposlední řadě hodnotí také ekonomické a společenské dopady znovusjednocení.
|
host ::
RSS.